Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží. Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako lev řvoucí a hledá, koho by pohltil. Vzepřete se mu, zakotveni ve víře, a pamatujte, že vaši bratří všude ve světě procházejí týmž utrpením jako vy. (1 Petrův 5:8-9)
Komu se svěřujete, když vás něco trápí? Na koho se obracíte, když máte starosti? My, křesťané jsme se naučili v soužení volat k Bohu. Víme, že když se s důvěrou obrátíme na něj, vyslyší nás. Je to přece náš Bůh, věrný Otec, který své děti miluje a neopouští je. V následujícím verši je napsáno, že mu na nás záleží.
Co však znamená „buďte střízliví“? Píše se tu o schopnosti vyhodnotit starost či tíživou situaci, úzkost, strach, paniku a vše, co s tím souvisí, střízlivě. Dalo by se taky říct “buďte rozumní”. Ne každý to umí. Někdo se nadechne, napočítá do deseti a pak se rozhodne, co v těžké chvilce udělá. Jiný to jde tzv. vyběhat nebo vyboxovat:-) Dalšímu pomůže procházka, vyvětrá se a má jasno. Ne všichni máme talent jednat stejně. Zvláště ti, co lehce zpanikaří nebo jim ujedou nervy dřív, než se vůbec nadechnou. Jako se to občas stává mně.
Už tři roky v našem domě se čtyřmi bytovými jednotkami myji chodbu (občas ji umyl i můj muž). Dost mě štvalo, že sousedy špína netrápí. Místo, abych zaklepala na jednotlivé dveře a vyzvala je k spoluúčasti, raději jsem schody umyla sama. S nadějí, že to snad někoho trkne. Nebo že přijde alespoň poděkovat. Nic takového se nikdy nestalo. Máme fakt divné sousedy. Víc o nich raději nenapíšu, protože, co kdyby jednou uvěřili, potkali mě v církvi a přišli se omluvit? Bylo by mi líto, že jsem o nich mluvila ošklivě.
Jednoho dne jsem to nevydržela a vybuchla jsem. Napsala jsem všem sousedům krátký, lehce výhrůžný dopis s rozpisem, jak se to v domě od této chvíle bude dělat. Můj výbuch následně schytal slovně i Martin. Proč? Byl přece poblíž a tak taky za všechno mohl. Trvá mi delší dobu, než vychladnu. To občas letí do koše všechno, co se mi dostane pod ruku. Tentokrát jsem během hodiny měla sbalené věci a odjela do Rožnova. Jestli někteří z vás potřebují aspoň týden na najití vhodného a dobrého ubytování, já v takové chvíli dokážu najít během půl hodiny všechno, co chci.
V penzionu, kde mi dali opravdu velkou, ale opravdu velkou slevu a pokoj se saunou, jsem se uklidnila. Po třech dnech jsem se vrátila domů.
Samozřejmě, že v mém jednání nebylo střízlivého vůbec nic. Podobné momenty by mnozí vyřešili určitě lépe. Já jsem vcelku hodná ženská, ale když mě něco štve, a to už hodně dlouho, jsem jako papiňák, kterému jste zapomněli sundat poklici.
Takový dům s neumytou chodbou je jistě ničím oproti závažnějším problémům. Rozbité vztahy v rodině, manželství před rozvodem, neochota odpustit, úmrtí blízkého člověka…
Bible mluví o nepříteli člověka, satanovi, který se od samého počátku snaží člověka zničit. Věřícího pak speciálně. Hledá, koho by pohltil. Každé naše slabé místečko se mu hodí. Jak se vzepřít? O tom zase jindy.
Jinak v tom našem baráku mi už říkají paní domácí. Práce se ovšem zatím nikdo nechopil. Ale já jsem na svém třídenním výjezdu usoudila, že ještě víc musím důvěřovat Bohu, že mě naučí jednat střízlivě a rozumně. A tak bdím.
Jiřina Gina Čunková